Úvodní slovo

Milí přá­te­lé! Známý ně­mec­ký spi­so­va­tel Ste­fan Zweig na­psal: „Ne­zbyt­né věci se nikdy ne­ří­ka­jí dost často a nutno je za­po­mnět­li­vé­mu lid­stvu ne­u­stá­le při­po­mí­nat“.

Apo­lo­gie patří k těmto „ne­zbyt­ným věcem“. Do češ­ti­ny pře­lo­že­no toto slovo zna­me­ná „obra­na“. Pro nás ka­to­lí­ky se jedná o obra­nu naší víry, pravd, které nám sám Spa­si­tel při­ne­sl z nebe – a také o obra­nu mi­nu­los­ti i sou­čas­nos­ti Církve, kte­rou On za­lo­žil. Ne­přá­te­lé Je­ží­še Kris­ta ne­u­stá­le chrlí jednu lež za dru­hou. Po r. 1989 si ně­kte­ří ka­to­lí­ci na­iv­ně mys­le­li, že teď už pře­sta­ne in­dok­tri­na­ce oby­va­tel­stva, zejmé­na škol­ní mlá­de­že, vý­mys­ly o údaj­né cír­kev­ní nauce o od­pouš­tě­ní hříchů (i bu­dou­cích) pro­dá­va­ný­mi od­pust­ky, ne­prav­da­mi o inkvi­zi­ci, ča­ro­děj­nic­kých pro­ce­sech, kří­žo­vých vý­pra­vách atd. Ni­ko­liv, nic se ne­změ­ni­lo.

Oprav­du nic? Něco přece. Do to­ho­to ka­ko­fo­nu lží se za­po­ju­jí i osoby vy­dá­va­jí­cí se za ka­to­lí­ky, ano, i ně­kte­ří du­chov­ní, do­kon­ce i ti na nej­vyš­ších mís­tech. Apo­lo­gii je nutno tedy vést nejen proti vněj­ším, ale také proti vnitř­ním ne­přá­te­lům Církve. Je to boj a do toho se chce tento náš web ak­tiv­ně za­po­jit. Pokud se ně­ko­mu slovo „boj“ příčí a bude ar­gu­men­to­vat Kris­to­vým při­ká­zá­ním lásky, tak ať si pře­čte řadu Je­ží­šo­vých vý­ro­ků proti fa­ri­zeům, sa­du­ceům a zá­ko­ní­kům, které jsou sku­teč­ně bo­jo­vé v pra­vém slova smys­lu. Nota bene ka­to­lic­ký ka­techis­mus ozna­ču­je cír­kev zde na zemi jako „bo­ju­jí­cí“ – na roz­díl od církve tr­pí­cí (v očist­ci) a ví­těz­né (v nebi).

Náš boj ale je a bude přece jen jiný než fy­zic­ký. Jak píše sv. Pavel: „… náš boj není proti krvi a tělu, nýbrž proti kní­ža­tům a moc­nos­tem… proti zlým du­chům… Proto ob­lék­ně­te plnou zbroj Boží… jsou­ce opá­sá­ni na bed­rech prav­dou, ob­le­če­ni v pan­cíř spra­ve­dl­nos­ti a na nohou obuti po­ho­to­vos­tí pro evan­ge­li­um po­ko­je. K tomu všemu při­ber­te ještě štít víry… přil­bi­ci spásy a meč Ducha, to jest slovo Boží!“ (Ef 6,11-17).

Boj, který chce­me pod­stou­pit svými člán­ky, není bojem proti lidem, nýbrž zá­pa­sem o ohro­že­né du­chov­ní a mrav­ní hod­no­ty, je­jich váš­ni­vou obra­nou. V dneš­ní době jde zejmé­na ve vě­rouč­né ob­las­ti o prav­di­vou, sku­teč­nou a pod­stat­nou pří­tom­nost Páně v eu­cha­ris­tii. S tím sou­vi­sí též obra­na tra­dič­ní­ho meš­ní­ho ritu, který je dnes své­vol­ným roz­hod­nu­tím nej­vyš­ších míst v Církvi od­mí­tán. Dále se jedná o ma­ri­án­skou úctu, Kris­to­vy zá­zra­ky, prav­di­vost a ne­o­myl­nost Písma sv. (zejmé­na No­vé­ho zá­ko­na), fa­leš­nost ne­křes­ťan­ských ná­bo­žen­ství a zma­ni­pu­lo­va­né před­sta­vy o ná­bo­žen­ské svo­bo­dě, ja­ko­by všech­ny kulty byly na stej­né úrov­ni s křes­ťan­stvím. Zá­ro­veň chce­me bo­jo­vat proti zlo­čin­né­mu a sa­tan­ské­mu „právu na po­trat“, proti gen­de­ro­vé ide­o­lo­gii a zrov­no­práv­ně­ní jed­no­po­hlav­ních svaz­ků s řád­ným man­žel­stvím a vůbec proti hroz­bě li­kvi­da­ce tra­dič­ní mo­no­gam­ní he­te­ro­se­xu­ál­ní ro­di­ny, po­svě­ce­né svá­tos­tí man­žel­ství. Ter­čem na­šich „bo­jo­vých ope­ra­cí“ bude i sou­čas­ná co­vi­dis­tic­ká a vak­ci­nač­ní dik­ta­tu­ra, která je proti Božím mrav­ním zá­ko­nům.

Tyto zhoub­né te­o­rie se šíří v Církvi již 50 let a pod­lé­há jim stále více cír­kev­ních hod­nos­tá­řů. Proto bu­de­me muset velmi často podro­bit tvrdé kri­ti­ce i je, když se po­sta­ví proti pravé nauce Kris­to­vě, ano, týká se to žel i sa­mot­né­ho pa­pe­že. Nejde o ne­po­sluš­nost, kri­ti­ka pa­pe­že byla vždyc­ky v dě­ji­nách Církve nor­mál­ním jevem, sv. Ber­nard z Clai­r­vaux nebo sv. Ka­te­ři­na Si­en­ská ne­šet­ři­li na ad­re­su ne­pří­pust­né­ho cho­vá­ní pa­pe­žů os­t­rý­mi slovy. Bu­de­me vždyc­ky po­slou­chat věčný Uči­tel­ský úřad Církve – a pokud kdo­ko­liv včet­ně sa­mot­né­ho pa­pe­že jej ne­bu­de re­spek­to­vat – je pro nás po­vin­nos­tí víry právě ve jménu po­sluš­nos­ti Kris­to­vu Uči­tel­ské­mu úřadu ne­po­slech­nout tento ak­tu­ál­ní výnos řím­ské­ho pon­ti­fi­ka a vy­stou­pit proti němu. Kon­krét­ně se jedná např. o do­ku­ment Amo­ris La­e­ti­tia ote­ví­ra­jí­cí dveře při­puš­tě­ní ke sv. při­jí­má­ní i ci­zo­lož­ní­ků, vý­ro­ků o Lu­the­ro­vi jako vy­ni­ka­jí­cím re­for­má­to­ro­vi, pro­hlá­še­ní z Abú Dhabí, že Bůh „chtěl“ růz­nost ná­bo­žen­ství, účast na mod­lo­slu­žeb­ném ri­tu­á­lu pa­cha­ma­my ve va­ti­kán­ských za­hra­dách, po­dá­vá­ní sv. při­jí­má­ní po­tra­tá­ři Bi­de­no­vi, vak­ci­nač­ní teror ve Va­ti­ká­nu, kdy ne­oč­ko­va­ní za­měst­nan­ci jsou vy­ha­zo­vá­ni z práce aj.

Zá­ro­veň ale znovu upo­zorňujeme, že naším cílem je obra­na hod­not, ni­ko­li li­kvi­da­ce a po­ní­že­ní pro­tiv­ní­ka. Proto, i když se ne vždy vy­hne­me os­t­rým for­mu­la­cím (a ne­vy­hnu­li se jim ani Kris­tus, ani sv. Pavel), vul­ga­ri­ta a uráž­ky od­půr­ců ne­ma­jí a ne­bu­dou mít u nás žádné místo. To mů­že­me a chce­me ga­ran­to­vat.

Tímto se sa­mo­zřej­mě při­hla­šu­je­me do řad ka­to­lic­ké Tra­di­ce. Náš web ale není spo­jen ani s žád­ným kněž­ským bra­trstvem, která pů­so­bí v ČR, ani s žád­nou ze sku­pin kolem diecéz­ních kněží ce­le­bru­jí­cích tra­dič­ní ritus. Jsme ne­zá­vis­lí a vá­ží­me si všech jme­no­va­ných sub­jek­tů, které si ucho­va­ly pra­vou víru, šíří ji a bo­ju­jí za ni. Všech­ny pod­po­ru­je­me a přáli bychom si, aby vě­ří­cí z těch­to sdru­že­ní si náš web „za­mi­lo­va­li“ a cí­ti­li se zde „jako doma“. Nejsme ale uza­vře­ní a vá­ží­me si i těch ka­to­lí­ků, kteří z růz­ných dů­vo­dů, ob­jek­tiv­ních i sub­jek­tiv­ních, na­vště­vu­jí pouze mše v NOM, ale smýš­le­jí pra­vo­věr­ně a sou­hla­sí s na­ši­mi po­sto­ji. Ni­ko­ho ne­ká­dru­je­me a bu­de­me rádi, když i oni budou po­va­žo­vat tento web za svůj vlast­ní.

Náš web se za­bý­vá pri­o­rit­ně ná­bo­žen­skou pro­ble­ma­ti­kou. Pro­fán­ním té­ma­tům se vě­nu­je pouze tehdy, když mají vztah k ná­bo­žen­ským a mrav­ním hod­no­tám. Pu­b­li­ko­vat dle těch­to kri­té­rií zde může každý, kdo „umí psát“ a jehož člán­ky jsou schop­ny sty­lis­tic­ky za­ujmout čte­ná­ře. Ne­zbyt­nou pod­mín­kou ale je, aby tyto statě byly v plném sou­la­du s au­ten­tic­kou ka­to­lic­kou nau­kou, proto ne­mů­že­me při­jmout ta­ko­vé, které jsou např. po­plat­ny duchu sou­čas­né­ho ne­o­mo­der­nis­mu roz­ší­ře­né­ho uvnitř Ka­to­lic­ké církve.

Ná­zo­ry jed­not­li­vých au­to­rů v otáz­kách po­li­tic­kých, eko­no­mic­kých apod. ne­mu­sí být ve shodě s ná­zo­ry re­dak­ce. Ak­cep­tu­je­me i ta­ko­vé člán­ky, pokud nejsou hloupé, zma­te­né nebo ne­smy­sl­né. Rov­něž tak ne­při­jí­má­me člán­ky od au­to­rů zná­mých svým ne­mrav­ným ži­vo­tem nebo po­hor­šu­jí­cím cho­vá­ním od­po­ru­jí­cím ka­to­lic­ké mo­rál­ce.

Na závěr bychom ještě chtě­li upo­zor­nit, že po špat­ných zku­še­nos­tech ji­ných webů ne­bu­de­me pod člán­ky zve­řejňovat dis­kus­ní ko­men­tá­ře. Žel za­po­ju­jí se do nich frustro­va­ní je­din­ci, kteří si vy­bí­je­jí své kom­plexy vul­ga­ri­ta­mi nebo po­ni­žo­vá­ním dru­hých, ne­chy­bě­jí ani pří­spěv­ky vy­slo­ve­ně hloupé. Není v na­šich ča­so­vých mož­nos­tech toto fil­tro­vat, pro­sí­me proto za po­cho­pe­ní.

To ovšem ne­zna­me­ná, že re­zig­nu­je­me na kon­takt se čte­ná­ři. Na­o­pak uví­tá­me, když au­to­rům člán­ků na­pí­še­te své po­stře­hy a při­po­mín­ky. Já u svých pří­spěv­ků tuto Vaši re­ak­ci vždyc­ky uví­tám a podle mož­nos­tí od­po­vím, pokud to ale z ča­so­vých dů­vo­dů ne­zvlád­nu, uči­ním tak v ně­kte­rém ze svých člán­ků, čas od času chci také re­a­go­vat na Vaše nej­čas­těj­ší té­ma­ta zmí­ně­ná v do­pi­sech. Takže vy­kroč­me s po­mo­cí Boží. Pro­sí­me pro tento web o osví­ce­ní všech au­to­rů Du­chem Sva­tým a o pomoc Matky Boží Panny Marie.


PhDr. Ra­do­mír Malý