Doba pří­prav k osla­vě svát­ku Se­slá­ní Ducha Sva­té­ho po­ně­kud od­su­nu­la pa­mát­ku svět­ce, kte­ré­ho lze prá­vem ozna­čit za mu­čed­ní­ka ka­to­lic­ké nauky, jež ne­kom­pro­mis­ně kla­si­fi­ku­je prak­ti­ko­va­nou ho­mose­xu­a­li­tu jako hřích. 3. červ­na si Cír­kev při­po­mí­ná sv. Karla Lwan­gu, af­ric­ké­ho hr­di­nu, který ná­sle­do­val Kris­ta a obě­to­val svůj život, pro­to­že ne­chtěl být po vůli per­verz­ní­mu chtí­či krále Mwan­gy. Pro dnešek je to oprav­du ak­tu­ál­ní svě­tec, v ča­sech, kdy ide­o­lo­gie LGBT už bo­hu­žel našla své do­mov­ské právo i v Ka­to­lic­ké církvi. Právě tato ide­o­lo­gie byla pří­či­nou mu­čed­nic­ké smrti sv. Karla Lwan­gy a druhů.

Dnes žel tyto bludy a hří­chy, jimž sv. Karel vzdo­ro­val až k pro­li­tí krve, se po­zvol­na stá­va­jí ofi­ci­ál­ní agen­dou Va­ti­ká­nu a lo­kál­ních církví, zejmé­na ně­mec­ké s její tzv. Sy­no­dál­ní ces­tou. Máme dnes do­kon­ce i or­ga­ni­za­ce na­zý­va­jí­cí se „ka­to­lí­ci LGBT”, aniž hi­e­rar­chie re­a­gu­je jas­ným od­mít­nu­tím a uplat­ně­ním ka­no­nic­kých tres­tů v pří­pa­dě ne­po­sluš­nos­ti. Přes­ně tak jako u všech dal­ších pro­je­vů mo­der­nis­mu, který, ač­ko­liv byl jasně od­sou­zen sv. Piem X. jako „snůš­ka všech he­re­zí“, pro­ni­kl po II. va­ti­kán­ském kon­ci­lu hlu­bo­ko do Církve. Jde o fe­no­mé­ny typu syn­kre­tic­ký eku­me­nis­mus, rov­nost všech ná­bo­žen­ství nebo ná­bo­žen­ská svo­bo­da bez ja­ké­ho­ko­liv vzta­hu k prav­dě. Nej­no­věj­ším pro­je­vem této he­te­ro­do­xie je zhoub­ný pan­se­xu­a­lis­mus jako vzpou­ra ne­kon­t­ro­lo­va­ných chtí­čů proti Bo­ží­mu řádu. Tuto ru­ka­vi­ci vho­di­li Bohu vy­zna­va­či ho­mose­xu­ál­ně-gen­de­ro­vé ide­o­lo­gie.

Do­mní­vat se, že sv. Karel Lwan­ga ak­cep­to­val ná­bo­žen­ský syn­kre­tismus a plu­ra­lis­mus po­dob­ně jako vět­ši­na dneš­ní hi­e­rar­chie, by bylo ší­len­stvím. Stej­ně tak je ab­surd­ní před­po­klá­dat, že by ospra­ve­dlňoval hřích ve jménu fa­leš­ně chá­pa­né „lásky k bliž­ní­mu“ nebo scest­né­ho po­je­tí slepé „po­sluš­nos­ti“.

Karol Lwan­ga (1860 – 1886) z kmene Nagweya byl jme­no­ván ma­jor­do­mem krále Mwan­gi II. Ten vládl na území dneš­ní Ugan­dy v krá­lov­ství Bu­gan­da. Od mi­si­o­ná­řů při­jal ka­to­lic­kou víru, ale vzá­pě­tí od­pa­dl, když na­ra­zil na po­ža­da­vek man­žel­ské mo­no­ga­mie. Sám měl 17 žen, jeho otec Mwan­ga I. do­kon­ce 80. Karel při­jal tak­též ka­to­lic­kou víru a dal se po­křtít.

Král Mwan­ga II. však svůj se­xu­ál­ní ape­tit roz­ší­řil i na osoby stej­né­ho po­hla­ví. Ma­jor­do­mus Karel musel za­sáh­nout, když pa­nov­ník chtěl zne­u­žít mladé chlap­ce slou­ží­cí v pa­lá­ci. To na­ko­nec při­ved­lo bi­s­e­xu­ál­ní­ho a pe­do­fil­ní­ho vla­da­ře k úplné zu­ři­vos­ti proti ka­to­lic­kým křes­ťa­nům. Na­sta­lo velké pro­ná­sle­do­vá­ní. Karel Lwan­ga a 13 dal­ších ka­to­lí­ků z krá­lov­ské­ho pa­lá­ce byli uvěz­ně­ni. Ne­mrav­ný král jim dal ul­ti­ma­tum: buď se do­pus­tí so­dom­ské­ho hří­chu a budou mu po vůli, nebo při­jdou o život. Volba pro Karla a jeho druhy byla jed­no­znač­ná: ra­dě­ji ze­mřít, než zhře­šit. Král ne­chal 14 ka­to­lí­ků včet­ně Karla upá­lit na hra­ni­ci. Karel i v pla­me­nech po­si­lo­val bra­t­ry ve víře a jeho po­sled­ní slova dle ži­vo­to­pis­ců zněla: „Za chví­li se se­tká­me v ráji.“

Od­va­žu­je­me se říci, že právě díky těmto a dal­ším mu­čed­ní­kům si Af­ri­ka na­vzdo­ry sou­čas­né krizi Církve ucho­va­la větší míru au­ten­tic­ké­ho křes­ťan­ské­ho ducha než jiné kon­ti­nen­ty. Když za ne­dáv­né lži­pan­de­mie téměř všech­ny episko­páty světa se podro­bi­ly na­ří­ze­ním svých vlád, za­vře­ly kos­te­ly a za­ká­za­ly ve­řej­né bo­ho­služ­by, kdy pouze jed­not­li­ví bis­ku­po­vé vzdo­ro­va­li, v Af­ri­ce jsme byli na­o­pak někde i svěd­ky or­ga­ni­zo­va­né­ho od­po­ru hi­e­rar­chie. Bis­ku­po­vé státu Togo např. vy­da­li ote­vře­ný pas­týř­ský list, v němž ne­kom­pro­mis­ně od­mít­li po­vin­né oč­ko­vá­ní a po­u­ká­za­li na spo­ji­tost vak­cín s po­tra­ty a na ne­ga­tiv­ní účin­ky horší než sa­mot­ný covid.

Z Af­ri­ky po­chá­zí také Ja­n­vier Gbé­nou, kněz pro­puš­tě­ný ze sdru­že­ní Opus Dei za svoji kri­ti­ku pa­pe­že Fran­tiš­ka pod­po­ru­jí­cí­ho ide­o­lo­gii LGBT a tzv. part­ner­ské svaz­ky. P. Gbé­nou řekl, že papež se v této věci řídí si­tu­ač­ní eti­kou a ni­ko­li ka­to­lic­kou mo­rál­kou. V Af­ri­ce je mu­čed­nic­tví pro víru z rukou je­jich ne­přá­tel na den­ním po­řád­ku.

Pří­běh Karla Lwan­gy je pří­bě­hem o krvi a hří­chu. Na konci 19. sto­le­tí krev věr­ných vy­zna­va­čů Kris­to­vých byla pro­li­ta jako zna­me­ní od­po­ru proti hří­chu se­xu­ál­ní bez­uzd­nos­ti a zvrh­los­ti. Právě tato mu­čed­nic­ká krev po­si­lu­je i dnes af­ric­ké ka­to­lí­ky pro­ná­sle­do­va­né straš­li­vým způ­so­bem mus­li­my a ko­mu­nis­ty. Mezi obět­mi jsou i ta­ko­ví, kteří brání svoji mrav­ní čis­to­tu i za cenu vlast­ní­ho ži­vo­ta.

V Ev­ro­pě a na ji­ných kon­ti­nen­tech v li­be­rál­ně de­mo­kra­tic­kých ze­mích sice (zatím) ještě ne­te­če mu­čed­nic­ká krev pra­vo­věr­ných ka­to­lic­kých křes­ťa­nů, nicmé­ně mnoho k tomu ne­chy­bí. Ad­mi­nis­tra­tiv­ní per­ze­ku­ce a vy­ha­zo­vá­ní ze za­měst­ná­ní za ka­to­lic­ký po­stoj vůči ho­mose­xu­a­lis­mu a LGBT nebo vůči po­tra­tům jsou na den­ním po­řád­ku. Snahy za­vá­dět co nej­přís­něj­ší tres­ty za tzv. „mluvu ne­ná­vis­ti“ ze stra­ny EU a OSN jsou va­rov­ným sig­ná­lem. Oče­ká­vat za­stá­ní od hi­e­rar­chie, jejíž znač­nou část nutno po­va­žo­vat za sbor od­pad­lí­ků od pravé víry Kris­to­vy, ne­mů­že­me, spíše na­o­pak. Mod­le­me se ale za je­jich ob­rá­ce­ní a hlav­ně za to, abychom v per­ze­ku­cích, které nás – pokud ne­do­jde k zá­sa­hu shůry – oče­ká­va­jí, ob­stá­li a za­cho­va­li věr­nost Spa­si­te­li, jeho Bož­ské nauce a jeho mo­rál­ce.

Svatý Karle Lwan­go, oro­duj za nás!

Zdroj: Filip Obara: Św. Karol Lwan­ga i to­war­zys­ze

Ugand­ští mu­čed­ní­ci

• Sv. Achi­les Kewa­nu­ka (17 let, na obr. č. 14)
• Sv. Adolf Muka­sa Lu­di­go (24 let, na obr. č. 10)
• Sv. Am­brož Ki­bu­u­ka (18 let, na obr. č. 12)
• Sv. Ana­to­le Ki­ri­g­gwa­j­jo (20 let, na obr. č. 4)
• Sv. Ata­náš Baz­ze­ku­ket­ta (20 let, na obr. č. 9)
• Sv. Bruno Sse­run­ku­ma (20 let, na obr. č. 15)
• Sv. Denis Sse­bu­g­gwa­wo (17 let, na obr. č. 8)
• Sv. Gon­za­ga Gonza (24 let, na obr. č. 11)
• Sv. Gya­vi­ra Mu­so­ke (17 let, na obr. č. 20)
• Sv. James Bu­uza­a­ba­li­a­a­wo (25 let, na obr. č. 7)
• Sv. Jan Maria Mu­ze­eyi
• Sv. Josef Muka­sa Ba­li­kud­dem­be (25 let, na obr. č. 3)
• Sv. Karel Lwan­ga (25 let, na obr. č. 13)
• Sv. Ki­zi­to (14 let, na obr. č. 18)
• Sv. Lukáš Ba­a­na­ba­kin­tu (30 let, na obr. č. 17)
• Sv. Ma­ty­áš Ke­lem­ba Mu­lum­ba (50 let, na obr. č. 16)
• Sv. Mbaga Tu­zin­de (17 let, na obr. č. 5)
• Sv. Mu­gag­ga Lu­bowa (16 let, na obr. č. 19)
• Sv. Muka­sa Ki­riwa­wa­n­vu (20 let, na obr. č. 1)
• Sv. Noah Ma­wag­ga­li
• Sv. On­dřej Kag­gwa (30 let, na obr. č. 2)
• Sv. Pon­ti­an Ngon­dwe (35 let, na obr. č. 6)