Modlitba sv. Markéty Marie Alacoque


Nej­svě­těj­ší Srdce Je­ží­šo­vo, Ty pl­nos­ti veš­ke­ré lásky, buď naší ochra­nou v ži­vo­tě a zá­ru­kou věčné spásy.
Buď naší silou ve sla­bos­ti a ne­stá­los­ti. Buď smí­rem za všech­ny hří­chy na­še­ho ži­vo­ta.
Srdce mír­nos­ti a dob­ro­ty, buď naším úto­čiš­těm v ho­di­nu naší smrti. Buď naším ospra­ve­dl­ně­ním před Bohem.
Od­vrať od nás trest spra­ved­li­vé­ho hněvu. Srdce lásky, vklá­dá­me do Tebe všech­nu svou dů­vě­ru.
Od naší zloby se obá­vá­me všeho, ale všech­no oče­ká­vá­me od Tvé lásky.
Za­hlaď v nás všech­no, co by se Ti mohlo ne­lí­bit nebo co by mohlo být proti nám.
Kéž se Tvoje láska vtisk­ne tak hlu­bo­ce do na­še­ho srdce, abychom nikdy ne­za­po­mí­na­li, že ne­smí­me být nikdy od­lou­če­ni od Tebe.
Pane a Spa­si­te­li, z celé své lásky Tě pro­sí­me: zapiš naše jména hlu­bo­ko do svého Srdce.
Ať je naším štěs­tím a naší slá­vou žít a ze­mřít ve Tvé služ­bě. Amen.

Ko­run­ka k Nej­svě­těj­ší­mu Srdci Je­ží­šo­vu

Pane Je­ží­ši, ty jsi řekl: „Pro­s­te a do­sta­ne­te; hle­dej­te a na­lez­ne­te; tlu­č­te a ote­vře se vám!“ Proto tluču, hle­dám a pro­sím o mi­lost…

Otče náš – Zdrá­vas Maria – Sláva Otci

Nej­svě­těj­ší Srdce Je­ží­šo­vo,
dů­vě­řu­ji ti a dou­fám v tebe.

Pane Je­ží­ši, ty jsi řekl: „Amen, amen, pra­vím vám: O co­ko­li bu­de­te pro­sit Otce ve jménu mém, dá vám.“ Proto pro­sím Otce ve tvém jménu o mi­lost…

Otče náš – Zdrá­vas Maria – Sláva Otci

Nej­svě­těj­ší Srdce Je­ží­šo­vo,
dů­vě­řu­ji ti a dou­fám v tebe.

Pane Je­ží­ši, ty jsi řekl: „Nebe a země po­mi­nou, ale má slova nikdy ne­po­mi­nou.“ Proto se opí­rám o ne­o­myl­nost tvých slov a pro­sím o mi­lost…

Otče náš – Zdrá­vas Maria – Sláva Otci

Nej­svě­těj­ší Srdce Je­ží­šo­vo,
dů­vě­řu­ji ti a dou­fám v tebe.

Mod­le­me se:

Nej­svě­těj­ší Srdce Je­ží­šo­vo, ty se smi­lo­vá­váš nad hříš­ní­ky; smi­luj se nade mnou a skrze Ne­po­sk­vr­ně­né srdce Panny Marie mi daruj mi­lost, o kte­rou tě pro­sím.

Svatý Jo­se­fe, od­da­ný Nej­svě­těj­ší­mu Srdci Je­ží­šo­vu,
oro­duj za nás.

Zdrá­vas Krá­lov­no