Apoš­to­lé do­sta­li od Pána po­vě­ře­ní hlá­sat pra­vou nauku, kte­rou On sám při­ne­sl z nebe. K tomu jim se­slal Ducha Sva­té­ho, aby byli chrá­ně­ni před omy­lem. Toto cha­rizma pře­chá­zí na ná­stup­ce apoš­to­lů, avšak pů­so­bí a za­va­zu­je vě­ří­cí pouze tehdy, když jeho no­si­te­lé oprav­du chtě­jí zvěs­to­vat zje­ve­nou prav­du. V opač­ném pří­pa­dě ni­ko­liv – a tehdy ani vě­ří­cí nejsou za­vá­zá­ni k po­sluš­nos­ti. Ta platí a je vy­ma­ha­tel­ná pouze k té nauce, jež je v sou­la­du s tím, co Cír­kev „vždyc­ky a všude“ vě­ři­la, jak zní známá de­fi­ni­ce sv. Vin­cen­ce z Le­ri­na. Pokud v ofi­ci­ál­ní exhor­ta­ci sám papež říká něco v roz­po­ru s touto zá­sa­dou, pak ta­ko­vý do­ku­ment není a ne­mů­že být zá­vaz­ný, byť by se ti­síc­krát na­zý­val „apoš­tolská exhor­ta­ce“, po­ně­vadž se roz­chá­zí s tím, co právě apoš­to­lé učili.

Papež Fran­ti­šek nyní vydal tzv. apoš­tolskou exhor­ta­ci „Lauda­te Deum“ (dále jen LD), vě­no­va­nou ochra­ně ži­vot­ní­ho pro­stře­dí. Více než 80 pro­cent textu to­ho­to do­ku­men­tu se týká od­bor­né pro­ble­ma­ti­ky glo­bál­ní­ho otep­lo­vá­ní naší pla­ne­ty a vlivu člo­vě­ka na tento fe­no­mén. Papež bije na po­plach, že toto způ­so­bí zdra­vot­ní kom­pli­ka­ce nebo do­kon­ce smrt našim po­tom­kům a vy­zý­vá k re­spek­to­vá­ní výzev nad­ná­rod­ních or­ga­ni­za­cí ke sní­že­ní emisí CO₂ apod.

To vy­vo­lá­vá otáz­ku: Je oprav­du toto sta­ros­tí pa­pe­že? Vi­di­tel­ná hlava Církve se má přece vy­ja­d­řo­vat k vě­rouč­ným a mrav­ním otáz­kám a ni­ko­li řešit otep­lo­vá­ní pla­ne­ty! To není jeho po­slá­ním, zvláš­tě pak ne ka­te­go­ric­ké vy­já­d­ře­ní sou­hla­su s pouze jed­nou vě­dec­kou hy­po­té­zou, tj. ta­ko­vou, jež hájí tezi, že glo­bál­ním otep­lo­vá­ním je vinen člo­věk. Zda­le­ka ne všich­ni od­bor­ní­ci jsou ale téhož ná­zo­ru, mnozí hlá­sa­jí, že vliv člo­vě­ka je zde za­ne­dba­tel­ný. Po­u­ka­zu­jí na to, že v mi­nu­los­ti se cyk­lic­ky stří­da­ly glo­bál­ní otep­lo­vá­ní s glo­bál­ním ochla­zo­vá­ním, proto se nic mi­mo­řád­né­ho dnes ne­dě­je.

Ne­pří­slu­ší nám proto za­bý­vat se pro­ble­ma­ti­kou kli­ma­tic­kých změn, pře­ne­chá­vá­me ji od­bor­ní­kům – a měl by tak uči­nit i papež Fran­ti­šek. Co když věda někdy v bu­douc­nu spo­leh­li­vě do­ká­že pravý opak toho, co pon­ti­fik Ber­go­g­lio dnes ka­te­go­ric­ky tvrdí? Cír­kev se tak může ztrap­nit ještě da­le­ko hůř než v pří­pa­dě Ga­li­le­o­va pro­ce­su v 17. stol., kdy se řím­ská inkvi­zi­ce dala strh­nout k jed­no­stran­né­mu vy­já­d­ře­ní ve pro­spěch jedné ze dvou tehdy ne­do­ka­za­tel­ných pří­ro­do­vě­dec­kých hy­po­téz.

Přes­to ale si mys­lí­me, že k ochra­ně ži­vot­ní­ho pro­stře­dí a po­taž­mo naší pla­ne­ty by se papež vy­já­d­řit měl, jenže ni­ko­li pod zor­ným úhlem kli­ma­to­lo­gie a dal­ších dis­ci­plín, ale pod zor­ným úhlem Písma sv. a mo­rál­ní nauky. Bůh hned na úsvi­tu lid­ských dějin svě­řil tuto zemi lidem, aby si ji pod­ma­ni­li a byli dob­rý­mi a cit­li­vý­mi hos­po­dá­ři na ní. Je jím člo­věk sku­teč­ně? Srdce mne bolí, když jdu v lese podél krás­né bys­tři­ny – a vidím v ní opo­tře­bo­va­né pne­u­ma­ti­ky, roz­bi­tá umý­va­dla, kusy zni­če­né­ho ná­byt­ku apod. Pří­ro­da je Božím dílem a kdo ji ničí, hřeší. Vzpo­mí­nám si, že když jsem se za ko­mu­nis­mu octl v se­ve­ro­zá­pad­ních Če­chách nebo v Par­du­bi­cích, ne­da­lo se tam téměř dý­chat kvůli zplo­di­nám tam­ních che­mi­ček. Dnes díky tech­ni­ce máme fil­try, takže si­tu­a­ce se zlep­ši­la.

Cit­li­vý vztah k pří­ro­dě a po­taž­mo k naší pla­ne­tě, aby člo­věk byl jejím správ­cem a hos­po­dá­řem a ni­ko­li de­vastá­to­rem pro svoje po­hod­lí, je sku­teč­ně opráv­ně­ným mo­rál­ním ape­lem. K tomu ale ne­po­tře­bu­ji vědět, jest­li v Ark­ti­dě tají či ne­ta­jí le­dov­ce nebo o kolik stupňů stoup­ne či ne­stoup­ne za 50 let tep­lo­ta, stačí mi Písmo a ka­techis­mus. To první je exakt­ní věda, což ne­spa­dá do kom­pe­ten­ce Magis­te­ria Církve, to druhé mo­rál­ka, a k té se vy­já­d­řit je vhod­né a pro­spěš­né.

Do mo­rál­ní ka­te­go­rie patří ale také ochra­na pros­té­ho člo­vě­ka před ná­sil­ný­mi zá­sa­hy do jeho opráv­ně­ných po­třeb a svo­bod. Žel právě toto se děje ve jménu boje proti otep­lo­vá­ní, kdy nad­ná­rod­ní glo­ba­lis­tic­ká gré­mia vy­ví­je­jí nátlak na oby­va­tel­stvo opat­ře­ní­mi k li­kvi­da­ci fo­sil­ních paliv, k dras­tic­ké­mu ome­ze­ní jízd autem (tzv. elek­tro­mo­bi­ly jsou pro vět­ši­nu oby­čej­ných lidí fi­nanč­ně ne­do­stup­né), do­pra­vy le­ta­dlem aj. Byla uměle vy­vo­lá­na kli­ma­to­lo­gic­ká hys­te­rie, jež má ospra­ve­dl­nit ome­ze­ní při­ro­ze­ných lid­ských svo­bod a práv po­dob­ně jako před pár lety co­vi­do­vá epi­de­mi­o­lo­gic­ká hys­te­rie. Je smut­né a ne­ob­ha­ji­tel­né, že papež Fran­ti­šek se svými te­ze­mi v LD po­dí­lí na této pa­ni­ce slou­ží­cí k zot­ro­če­ní lidí. Totéž žel uči­nil i v pří­pa­dě před­cho­zí co­vi­do­vé pa­ni­ky. Ne­za­stal se svo­bo­dy člo­vě­ka (té při­ro­ze­né, ni­ko­li fik­tiv­ní, vy­tvo­ře­né v 18. stol. bezbo­žec­ký­mi osví­ce­n­ci), ale na­o­pak se po­sta­vil na stra­nu moc­ných a bo­ha­tých, kteří chtě­jí za­vést glo­bál­ní to­ta­lit­ní dik­ta­tu­ru.

Ještě horší ale je, že sou­čas­ný pon­ti­fik se ocitl v LD – jako už ví­ce­krát – v roz­po­ru s ka­to­lic­kou vě­rou­kou. V b. 61 do­ku­men­tu píše do­slo­va: „V této sou­vis­los­ti ne­mo­hu ne­při­po­me­nout ka­to­lic­kým vě­ří­cím mo­ti­va­ce, které se rodí z je­jich víry. K témuž vy­bí­zím i své bra­t­ry a se­st­ry z ji­ných ná­bo­žen­ství, neboť víme, že au­ten­tic­ká víra nejen do­dá­vá sílu lid­ské­mu srdci, ale také proměňuje život, pře­tvá­ří naše cíle a osvět­lu­je náš vztah k dru­hým lidem a k ce­lé­mu stvo­ře­ní.“

Odkdy je víra ne­křes­ťan­ských ná­bo­žen­ství „au­ten­tic­ká“, tj. pravá? Svatí apoš­to­lé hlá­sa­li na­pros­tý opak, proto pod­ni­ka­li mi­sij­ní cesty, aby zvěs­to­va­li ná­ro­dům pra­vé­ho Boha, jenž se zje­vil v Je­ží­ši Kris­tu. Jiné kulty jsou ne­pra­vé a mod­lo­slu­žeb­né, a apoš­to­lé je vždyc­ky po­tí­ra­li. Tím sa­mo­zřej­mě ne­vy­zý­vá­me k ja­kým­ko­liv pro­je­vům ne­to­le­ran­ce nebo ne­spra­ved­li­vé dis­kri­mi­na­ce vůči ne­křes­ťa­nům, ale od­mí­tá­me je­jich víru po­klá­dat za pra­vou na stej­né úrov­ni s ka­to­lic­kou nau­kou. Pouze Ježíš Kris­tus je pra­vým Bohem, všich­ni ostat­ní bo­ho­vé jsou fa­leš­ní!

Toto ovšem není po­pr­vé, kdy Fran­ti­šek klade jiná ná­bo­žen­ství na stej­nou ro­vi­nu s křes­ťan­stvím. Jeho pocta po­han­ské bo­hy­ni Pa­cha­ma­mě nebo spo­leč­ný apel s mus­lim­ským imá­mem Ta­y­ye­bem, že „Bůh si přeje růz­nost ná­bo­žen­ství“, jed­no­znač­ně od­ha­lu­jí, že tento pon­ti­fik nemá pra­vo­věr­né, nýbrž syn­kre­tistic­ké smýš­le­ní. Proto jeho nej­no­věj­ší do­ku­ment LD nelze chá­pat jako ka­to­lic­ký a tudíž pro vě­ří­cí ka­to­lí­ky zá­vaz­ný.