Pol­sko má velký skan­dál. Z ini­ci­a­ti­vy nově zvo­le­né­ho mar­šál­ka (před­se­dy) Sejmu Szy­mo­na Ho­low­ni, který se de­kla­ru­je jako li­be­rál­ní ka­to­lík pod­po­ru­jí­cí po­tra­ty, měl pro­běh­nout na chod­bě Sně­mov­ny ná­bo­žen­ský ri­tu­ál ži­dov­ské­ho svát­ku cha­nu­ka ve­de­ný ži­dov­ský­mi ra­bí­ny za účas­ti pre­zi­den­ta a dal­ších stát­ních či­ni­te­lů. Cha­nu­ka ne­bo­li svá­tek svě­tel je sla­ven or­to­dox­ní­mi židy na pa­mát­ku zno­vupo­svě­ce­ní je­ruza­lém­ské­ho chrá­mu za maka­bej­ské­ho po­vstá­ní r. 165 před Kris­tem. Na chod­bě v bu­do­vě Sejmu byla za­pá­le­na velká me­no­ra, tj. sed­mi­ra­men­ný sví­cen. K němu mohli účast­ní­ci při­dá­vat další za­pá­le­né svíč­ky. Po­sla­nec pra­vi­co­vé Kon­fe­de­ra­ce Gr­ze­gorz Braun však 12. pro­sin­ce vzal ha­si­cí pří­stroj a vše­chen oheň jím uhasil. Roz­ptý­le­ný prá­šek vy­tvo­řil na chod­bě mlhu, jež zne­mož­ni­la vy­ko­ná­ní ob­řa­du.

Ne­bu­de­me se vy­ja­d­řo­vat ke vhod­nos­ti či ne­vhod­nos­ti formy, jakou po­sla­nec Braun zvo­lil. V sázce jsou mno­hem zá­važ­něj­ší té­ma­ta s tím sou­vi­se­jí­cí. Pan Braun je tra­dič­ním ka­to­lí­kem, který se pra­vi­del­ně účast­ní tri­dent­ské mše sv. a od­mí­tá po­kon­cil­ní zře­ďo­vá­ní zje­ve­né prav­dy z mo­ti­va­ce fa­leš­né­ho eku­me­nis­mu a pseu­do­di­a­lo­gu. Vy­stu­pu­je bo­jov­ně proti po­tra­tům a gen­de­ro­vé ide­o­lo­gii jako těž­kým zlo­či­nům sou­čas­nos­ti, v době co­vi­do­vé­ho ší­len­ství od­váž­ně na­pa­dal opat­ře­ní ome­zu­jí­cí svo­bo­dy ob­ča­nů kvůli pseu­do­pan­de­mii, zejmé­na zákaz bo­ho­slu­žeb. Je pol­ským pa­tri­o­tem, od­půr­cem dik­tá­tu EU, mo­nar­chis­tou a stou­pen­cem tres­tu smrti. Před vstu­pem do po­li­ti­ky byl fil­mo­vým re­ži­sé­rem ná­bo­žen­sky mo­ti­vo­va­ných do­ku­men­tár­ních filmů brá­ní­cích ka­to­lic­kou nauku. Za ko­mu­nis­tic­ké vlády zažil per­ze­ku­ci pro svoji opo­zič­ní ak­ti­vi­tu, pod­po­ro­val i český di­sent, mj. mluví vý­bor­ně česky (autor to­ho­to člán­ku se s ním osob­ně zná, vy­stu­po­val v jed­nom z jeho do­ku­men­tár­ních filmů).

Nyní se stal „čer­nou ovcí“ mezi po­li­ti­ky. Mar­šá­lek Ho­low­nia mu za­ká­zal ja­kou­ko­liv další ak­ti­vi­tu v Sejmu a ještě ten­týž den, tj. 12. pro­sin­ce, podal na něj trest­ní ozná­me­ní pro „na­ru­še­ní ná­bo­žen­ské­ho ob­řa­du“. Distan­co­va­la se od něj i jeho vlast­ní Kon­fe­de­ra­ce, která ho vy­lou­či­la ze svého po­sla­nec­ké­ho klubu. Kar­di­nál Gr­ze­gorz Ryś z Lodźe jmé­nem pol­ské­ho episko­pátu se omlu­vil ži­dov­ské ko­mu­ni­tě v Pol­sku a ozna­čil čin po­slan­ce Brau­na za „ha­neb­ný“. Je tomu sku­teč­ně tak? Uká­že­me v ná­sle­du­jí­cích řád­cích pravý opak.

Judais­tic­ký ritus nemá mo­rál­ní právo na pre­zen­ta­ci v par­la­men­tu země s křes­ťan­skou vět­ši­nou oby­va­tel­stva

Pře­de­vším je třeba říci bez ja­kých­ko­liv okol­ků: Judais­tic­ký obřad neměl v pol­ském par­la­men­tu co dělat. Pol­sko je seku­lár­ním, tj. ná­bo­žen­sky ne­ut­rál­ním stá­tem, v němž se ab­so­lut­ní vět­ši­na oby­va­tel­stva hlásí ale­spoň for­mál­ně ke ka­to­lic­ké­mu vy­zná­ní. Ka­to­lic­ká mše nebo po­bož­nost by tak lo­gic­ky měly jako je­di­né mo­rál­ní právo pre­zen­to­vat se ve Sně­mov­ně, jiné kulty ni­ko­liv (nota bene or­to­dox­ní židé tvoří v dneš­ním Pol­sku sotva jedno pro­mi­le po­pu­la­ce). V li­be­rál­ní Velké Bri­tá­nii za­čí­ná par­la­ment svá jed­ná­ní po­bož­nost­mi an­g­li­kán­ské pro­tes­tant­ské de­no­mi­na­ce – a nikdo se tomu ne­di­ví, pro­to­že vět­ši­na Britů tuto kon­fe­si ale­spoň for­mál­ně vy­zná­vá.

Nevím ale nic o tom, že by v pol­ském Sejmu se někdy ko­na­ly ka­to­lic­ké ob­řa­dy, pokud je mi známo, tak tam pouze visí kříž – a i proti tomu li­be­rál­ní a le­vi­co­ví po­slan­ci pro­tes­tu­jí. Jestli­že na­o­pak mar­šá­lek Ho­low­nia místo toho zve judais­ty, pak je to facka ka­to­lí­kům. Obřad cha­nu­ka není tak ne­vin­ný, jak se na první po­hled zdá. Na­ve­nek sku­teč­ně při­po­mí­ná hr­din­ství brat­ří Maka­bej­ských brá­ní­cích víru v je­di­né­ho pra­vé­ho Boha proti po­han­ské­mu králi An­ti­o­cho­vi IV., kteří všich­ni ra­dě­ji pod­stou­pi­li mu­čed­nic­kou smrt, než by uctí­va­li po­han­ská bož­stva, jak víme z obou knih Maka­bej­ských Staré­ho zá­ko­na. Proti tomu nelze ze stra­ny ka­to­lí­ků nic na­mí­tat. V Je­ruza­lémě byl ten­krát vy­bu­do­ván a po­svě­cen chrám Hos­po­di­nův.

Jenže nutno mít na pa­mě­ti, že tato sva­ty­ně ztra­ti­la svůj smysl vy­ku­pi­tel­skou smrtí Je­ží­še Kris­ta na kříži. Ne­do­ko­na­lé sta­ro­zá­kon­ní oběti tam pro­vá­dě­né pře­sta­ly od té doby být pra­vý­mi obět­mi za lid­ské hří­chy při­ná­še­ný­mi Pánu, neboť Kris­tus tak uči­nil svojí do­ko­na­lou obětí na Kal­vá­rii jed­nou pro­vždy. Ži­dov­ští ná­bo­žen­ští pře­dá­ci toto od­mít­li při­jmout a nejen­že při­ved­li na smrt Spa­si­te­le, ale uka­me­no­va­li též sv. Ště­pá­na, spolu s kní­že­tem He­ro­dem Agrip­pou usmr­ti­li r. 42 apoš­to­la sv. Ja­ku­ba star­ší­ho, a všude pro­ná­sle­do­va­li vy­zna­va­če Je­ží­šo­vy. R. 62 potom sv. Ja­ku­ba, pří­buz­né­ho Pána Je­ží­še, svrh­li z cim­bu­ří je­ruza­lém­ské­ho chrá­mu a na zemi do­tlouk­li so­cho­rem. Je­ruza­lém­ský chrám se tak stal sym­bo­lem pro­ti­křes­ťan­ské ne­ná­vis­ti. Řím­ský vo­je­vůd­ce a poz­děj­ší císař Titus ho r. 70 srov­nal se zemí, jak před­po­vě­děl sám Spa­si­tel svými slovy, že zde „ne­zů­sta­ne kámen na ka­me­ni“.

Židé se potom roz­prch­li jinam a v tzv. di­aspo­ře, tj. mimo svoji vlast, byl se­psán Tal­mud, ná­bo­žen­ská a práv­ní kniha po­svát­ná pro or­to­dox­ní judais­mus. Ta ob­sa­hu­je mj. spros­té uráž­ky Spa­si­te­le jako pod­vod­ní­ka a fa­leš­né­ho me­si­á­še, jenž byl prý ne­man­žel­ským synem Marie. Tal­mud před­po­klá­dá v bu­douc­nos­ti pří­chod po­li­tic­ko-ná­bo­žen­ské­ho me­si­á­še a zno­vupo­sta­ve­ní je­ruza­lém­ské­ho chrá­mu. To je ovšem v příkrém roz­po­ru se zje­ve­nou prav­dou, již Spa­si­tel při­ne­sl z nebe. Ri­tu­ál cha­nu­ky je s touto před­sta­vou ne­roz­luč­ně spjat, jeho texty ob­sa­hu­jí tuto tal­mu­dis­tic­kou pseu­do­ví­ru, mají tedy v sobě skry­tý pro­ti­křes­ťan­ský osten. Proto v ka­to­lic­ké zemi, jakou je Pol­sko, ná­le­ží cha­nu­ka pouze do sy­na­go­gy a nikam jinam. Ať si ji ži­dov­ští ra­bí­ni slaví též v bu­do­vě Kne­se­tu, par­la­men­tu Státu Iz­ra­el, tam patří a tam má jaksi své do­mov­ské právo.

Pro­ti­pol­ská a pro­ti­ka­to­lic­ká kampaň

Fakt, že pol­ský mar­šá­lek Ho­low­nia a jeho sou­put­ní­ci zor­ga­ni­zo­va­li tuto slav­nost cha­nu­ky v Sejmu, zna­me­ná však i ka­pi­tu­la­ci nové pol­ské li­be­rál­ní a le­vi­co­vé re­pre­zen­ta­ce před pro­ti­pol­skou a po­taž­mo pro­ti­ka­to­lic­kou kam­pa­ní, která se již dlou­hou dobu vede v za­hra­ni­čí. Již více než dva­cet let je pol­ský národ ne­u­stá­le na pra­ný­ři ma­in­stre­a­mo­vých médií, že se prý spo­lu­po­dí­lel na na­cis­tic­kém ho­lo­caus­tu ži­dov­ské­ho et­ni­ka. Běžně se užívá o Osvě­ti­mi, Majdan­ku nebo Tre­blin­ce per­fid­ní ter­mín „pol­ské kon­cen­t­rač­ní tá­bo­ry“, ja­ko­by ka­to­lič­tí Po­lá­ci a ni­ko­li no­vo­po­han­ští Němci byli vi­ní­ky ma­so­vé ge­no­ci­dy ži­dov­ské­ho ná­ro­da.

Re­a­li­ta ale ho­vo­ří o úpl­ném opaku: Žádný jiný národ Ev­ro­py ne­pro­je­vil tolik hr­din­ství a obě­ta­vos­ti ve pro­spěch per­zekvo­va­ných a vraž­dě­ných Židů jako právě Po­lá­ci, i když za je­jich ukrý­vá­ní byly vy­ná­še­ny roz­sud­ky smrti, což v ji­ných na­cis­ty ob­sa­ze­ných ze­mích ne­pla­ti­lo. Pří­pad ne­dáv­no bla­ho­ře­če­né celé ro­di­ny Ul­mo­vých je jed­ním z mnoha pří­kla­dů. To všech­no za po­mě­rů, kdy si­tu­a­ce pol­ské­ho ná­ro­da pod hit­le­rov­skou ty­ra­nií se pří­liš ne­li­ši­la od po­sta­ve­ní ná­ro­da ži­dov­ské­ho. Proto také v muzeu na pa­hor­ku Yad Va­shem v Je­ruza­lémě, kde jsou uve­de­na jména lidí z celé Ev­ro­py, kteří se účast­ni­li zá­chra­ny Židů, pře­va­žu­jí jména Po­lá­ků. Je mezi nimi i hodně kněží a ře­hol­nic, neboť právě Ka­to­lic­ká cír­kev se nej­ví­ce po­dí­le­la na zá­chra­ně pří­sluš­ní­ků iz­ra­el­ské­ho ná­ro­da.

Sou­čas­ná nově zvo­le­ná po­li­tic­ká re­pre­zen­ta­ce, místo aby brá­ni­la tuto prav­du před na­ra­ti­vem za­hra­nič­ních lhářů a po­mlou­va­čů, však ka­pi­tu­lu­je a svým lo­kaj­ským ges­tem umož­ně­ní judais­tic­ké­ho ri­tu­á­lu v Sejmu, kdy o ka­to­lic­kém ob­řa­du není vůbec řeč, vlast­ně ne­pří­mo vy­sí­lá do světa sig­nál, že na těch po­mluvách na ad­re­su pol­ské­ho ná­ro­da přece jenom „asi bude něco prav­dy“. Lze to chá­pat jako sym­bo­lic­kou „omlu­vu Po­lá­ků Židům“ za ho­lo­caust, ač­ko­liv není za co se omlou­vat. Sa­mo­zřej­mě i v Němci ob­sa­ze­ném Pol­sku tak jako všude jinde fun­go­va­li kon­fi­den­ti gesta­pa a bez­o­hled­ní pro­spě­chá­ři-zlo­čin­ci, kteří kvůli ma­jet­ku nebo ze msty udá­va­li, jenže pol­ský národ jako celek ob­stál skvě­le. Těch, kteří kvůli po­mo­ci Židům skon­či­li na po­pra­viš­tích nebo v kon­cen­t­rá­cích, bylo mno­ho­ná­sob­ně více než těch, co ko­la­bo­ro­va­li a udá­va­li. Nota bene ani u pro­ná­sle­do­va­ných Židů ne­chy­bě­li kri­mi­nál­ní spo­lu­pra­cov­ní­ci na­cis­tů, kteří měli vý­znam­ný podíl na vraž­dách svých soukme­nov­ců. V ghe­tech pů­so­bi­la sa­mo­stat­ná ži­dov­ská po­li­cie, která mnoho ubo­žá­ků ubila k smrti, o tom, kdo půjde do plynu a kdo zů­sta­ne na­ži­vu, roz­ho­do­va­ly v ghe­tech tzv. Ju­de­nra­ty (sa­mo­správ­né ži­dov­ské or­gá­ny).

Hit­le­rov­ská ge­no­ci­da ži­dov­ské­ho ná­ro­da se stala ide­o­lo­gií po­u­ží­va­nou proti pol­ské­mu ná­ro­du a proti Ka­to­lic­ké církvi, ni­ko­li proti ně­mec­ké­mu an­ti­chris­ti­a­nis­mu a ná­vra­tu k po­han­ství. Nová pol­ská re­pre­zen­ta­ce po­plat­ná dneš­ní­mu glo­ba­lis­mu uka­zu­je, že se to­mu­to spros­té­mu pod­vo­du ne­mí­ní brá­nit, na­o­pak že se mu chce při­způ­so­bit.

Dvojí metr

Po­sla­nec Braun má být za svůj čin po­tres­tán. Při­tom se ale pol­ský Sejm vůbec ne­po­za­sta­vil nad cho­vá­ním po­slan­ky­ně sjed­no­ce­né Le­vi­ce Jo­an­ny Scheu­ring-Wiel­gu­so­vé, která r. 2020, kdy Ústav­ní soud vydal své roz­hod­nu­tí o zá­ka­zu po­tra­tů z dů­vo­dů po­ško­ze­ní plodu, vtrh­la v To­runi do chrá­mu sv. Ja­ku­ba v době slou­že­ní mše a roz­vi­nu­la transpa­rent s ná­pi­sem „Ženy, roz­hod­ně­te se samy!“ To snad nebyl trest­ný čin „na­ru­še­ní ná­bo­žen­ské­ho ob­řa­du“? Při­tom pod­stat­ný roz­díl mezi činem Wiel­gu­so­vé a Brau­na spo­čí­vá v tom, že Wiel­gu­so­vá vnik­la přímo do ka­to­lic­ké sva­ty­ně, kde ru­ši­la řádné bo­ho­služ­by, za­tím­co Braun nešel do žádné sy­na­go­gy, aby udě­lal totéž, pouze zne­mož­nil ko­ná­ní judais­tic­ké­ho ri­tu­á­lu v par­la­men­tu, tedy mimo ži­dov­ský sa­král­ní pro­stor, kde to bylo při­nejmen­ším ne­vhod­né a ne­takt­ní vůči ka­to­lic­ké vět­ši­ně pol­ské­ho ná­ro­da.

Nově jme­no­va­ná mi­nis­try­ně pro ro­di­nu Ag­nie­sz­ka Dzi­e­mi­a­nowic­zo­vá se pre­zen­tu­je v Sejmu i na ve­řej­nos­ti v ko­ši­li, na níž je vy­ob­ra­ze­na dívka s dešt­ní­kem proti kří­žům pa­da­jí­cím z nebe. Touto zřej­mou uráž­kou ka­to­lí­ků se rov­něž nikdo ne­za­bý­vá.

V Pol­sku, v zemi s pro­cen­tu­ál­ně nej­vyš­ším po­čtem ka­to­lí­ků v Ev­ro­pě, pro­bí­ha­jí již řadu let van­dal­ské akce proti sa­král­ním ob­jek­tům, ne­chy­bí ani fy­zic­ké na­pa­dá­ní kněží. Kaž­do­roč­ně je hlá­še­no ně­ko­lik ta­ko­vých pří­pa­dů, ter­čem útoků jsou mj. i obrán­ci ne­na­ro­ze­né­ho ži­vo­ta a mo­no­gam­ní ro­di­ny, kdy stou­pen­ci po­tra­tů a ide­o­lo­gie LGBT jim ničí pla­ká­ty a někdy i auta. Soudy pa­cha­te­le buď osvo­bo­zu­jí, nebo vy­ná­še­jí směš­ně nízké tres­ty. Za­jí­ma­vé je, že právě ti po­slan­ci, kteří jsou nej­víc po­bou­ře­ni činem svého ko­le­gy Brau­na, se těch­to pro­ti­ka­to­lic­kých vý­trž­ní­ků a agre­so­rů na­o­pak ra­di­kál­ně za­stá­va­jí. Při­tom ale po­sla­nec Braun ne­po­ško­dil judais­tům žádný kul­tov­ní před­mět, me­no­ra zů­sta­la zcela netknu­tá.

Závěr je tedy jasný. To, co udě­lal pan po­sla­nec Braun, bylo činem sta­teč­né obra­ny pol­ské­ho vlas­te­nec­tví, ka­to­lic­ké víry a křes­ťan­ské ci­vi­li­za­ce v po­mě­rech, kdy ofi­ci­ál­ní jak po­li­tic­ká, tak i cír­kev­ní re­pre­zen­ta­ce ka­pi­tu­lu­je před bezbo­žec­kou ide­o­lo­gií a její mo­rál­kou a ote­ví­rá do­ko­řán dveře hla­sa­te­lům to­ho­to jedu a ne­ná­vis­ti vůči všem, kdo hlá­sa­jí pra­vou nauku, správ­nou mo­rál­ku a v daném pří­pa­dě také his­to­ric­kou prav­du ohled­ně ho­lo­caus­tu. Pol­ský pre­zi­dent An­dr­zej Duda, prak­ti­ku­jí­cí ka­to­lík, právě v po­sled­ních dnech po­de­psal ha­neb­ný zákon o fi­nan­co­vá­ní oplod­ně­ní in vitro stá­tem, tedy z peněz daňových po­plat­ní­ků, mezi nimiž je ob­rov­ské množ­ství vě­ří­cích, kteří tuto formu po­tra­tu od­mí­ta­jí. Při­tom ten­týž Duda krát­ce před­tím ve­řej­ně uznal, že jsou tady „po­chyb­nos­ti etic­ké­ho cha­rak­te­ru“. Přes­to ale po­de­psal. Proč? Aby byl za­dob­ře s po­tra­to­vý­mi zlo­čin­ci a ne­při­šel ve vol­bách o je­jich hlasy?

A další věc: Zlo­čin ge­no­ci­dy spácha­ný ně­mec­ký­mi na­ci­o­nál­ní­mi so­ci­a­lis­ty na ži­dov­ském ná­ro­dě je ne­zpo­chyb­ni­tel­ný a hrů­zostraš­ný. Jenže je to dů­vo­dem k ná­rod­nost­ní nebo ná­bo­žen­ské pre­fe­ren­ci Židů na úkor ostat­ních? Je to dů­vo­dem, aby se ml­če­lo např. o nej­no­věj­ším zlo­či­nu, jehož se do­pus­ti­ly iz­ra­el­ské oz­bro­je­né slož­ky v pásmu Gazy, kde stří­le­ly do lidí vy­chá­ze­jí­cích z ka­to­lic­ké­ho chrá­mu po mši sv. a za­bi­ly dvě ženy, matku s dce­rou?

Na­ra­tiv dneš­ních masmé­dií je ten, že se po­u­ka­zu­je na „zlo­či­ny“ ka­to­lí­ků, vesměs vy­myš­le­né a vy­lha­né, sku­teč­né zlo­či­ny je­jich od­půr­ců spácha­né na ka­to­lic­kých du­chov­ních a vě­ří­cích jsou však tabu. Ne­o­mo­der­nis­tic­ká hi­e­rar­chie pod ve­de­ním pa­pe­že Fran­tiš­ka toto plně ak­cep­tu­je. Ka­to­lí­ci pros­tě nesmí svoji víru brá­nit, pro­tes­to­vat nebo vy­vra­cet ne­smys­ly, po­mlu­vy a lži je již téměř hří­chem. Proto díky všem, kteří na­vzdo­ry to­mu­to ma­ras­mu vez­mou do ruky meč dle pří­kla­du stře­do­vě­kých kři­žá­ků, po­vstal­ců ve jménu Nej­svě­těj­ší­ho Srdce Je­ží­šo­va ve fran­couz­ském Ven­dée za re­vo­lu­ce r. 1793, me­xic­kých criste­ros ve 20. le­tech za zed­nář­sko-ko­mu­nis­tic­ké Calle­so­vy dik­ta­tu­ry, dneš­ních pro­li­fe a pro­fa­mi­ly ak­ti­vis­tů apod. Sem spadá i čin pana re­ži­sé­ra a po­slan­ce Gr­ze­gor­ze Brau­na z Pol­ska, jemuž dě­ku­je­me za krás­ný pří­klad ka­to­lic­ké i ob­čan­ské sta­teč­nos­ti.