To na­psal pu­b­li­cis­ta Aaron Seng na strán­kách Cri­sis Ma­ga­zi­ne. Tento vy­da­va­tel tra­dič­ních ka­to­lic­kých ka­techis­mů píše o mi­mo­řád­né od­po­věd­nos­ti ve­řej­ně čin­ných osob hlá­sí­cích se ke ka­to­lic­ké víře před Bohem. Vý­cho­dis­kem úvah to­ho­to žur­na­lis­ty je tragé­die po­hor­šu­jí­cích a zlo­čin­ných roz­hod­nu­tí pre­zi­den­ta USA, který se pro­hla­šu­je za ka­to­lí­ka.

„Tento velký národ (ame­ric­ký, pozn. překl.) řídí nyní pre­zi­dent vy­dá­va­jí­cí se za řím­ské­ho ka­to­lí­ka. To po­sky­tu­je na­dě­ji na vztah Církve a státu, který by mohl být dů­vo­dem k ra­dos­ti, neboť se rý­su­jí ne­če­ka­ná ví­těz­ství v ohle­du spásy duší, vy­vý­še­ní svaté matky Církve a so­ci­ál­ní vlády Kris­ta Krále. Pre­zi­dent Joe Biden však po­stu­pu­je úplně opač­ně“ – zdů­raz­nil Aaron Seng.

Jak autor na­psal, „v ne­dáv­ném po­sel­ství o stavu Unie Biden se vy­slo­vil pro re­pro­dukč­ní svo­bo­du a slí­bil ná­vrat zpět roz­hod­nu­tí Nej­vyš­ší­ho soudu z r. 1973 jako ce­lo­stát­ní­ho zá­ko­na, aby ženy v naší zemi mohly za­bí­jet vlast­ní děti podle vlast­ní­ho uzná­ní, nota bene i díky vlád­ní­mu fi­nanč­ní­mu pří­spěv­ku” – uvedl pu­b­li­cis­ta.

Jeho text rov­něž ob­ra­cí po­zor­nost k tomu, že pre­zi­dent v tomto po­sel­ství vzý­val do­kon­ce – proti 2. při­ká­zá­ní – Boží jméno, když se roz­hoř­čo­val nad ak­ti­vi­tou pro­li­fe­rů, kteří dle jeho mí­ně­ní „upí­ra­jí jiným svo­bo­du”, když bo­ju­jí o právo na život ne­na­ro­ze­ných.

„Ptáme se, kte­ré­mu bohu Joe Biden oprav­du slou­ží, když toto bož­stvo dů­raz­ně po­ža­du­je vraž­dě­ní ne­vin­ných osob? Je to snad Hu­i­t­zi­lo­po­cht­li? (az­téc­ký bůžek do­ža­du­jí­cí se lid­ských obětí – pozn. překl.). V žád­ném pří­pa­dě to ne­mů­že být Ježíš Kris­tus” – zdů­raz­nil autor Cri­sis Ma­ga­zi­ne.

„Věčná spása pre­zi­den­ta je ve váž­ném ohro­že­ní“ – va­ro­val. Avšak „možná ještě horší je to, že ame­rič­tí ka­to­lí­ci již ne­o­če­ká­va­jí žádné ve­řej­né na­po­me­nu­tí Bi­de­na od bis­ku­pů a zcela jistě ne od ni­ko­ho z Říma” – dodal.

Místo toho se děje úplný opak: papež Fran­ti­šek chvá­lí pre­zi­den­ta jako „dob­ré­ho ka­to­lí­ka“, který může klid­ně při­stu­po­vat ke stolu Páně, jeho po­stoj ve věci po­tra­tů je sice „roz­po­ru­pl­ný“, ale to je prý ne­pod­stat­né, jedná se vý­luč­ně o otáz­ku jeho osob­ní­ho svě­do­mí.

„Despe­rát­ská po­tře­ba ob­rá­ce­ní”

Aaron Seng si všiml, že Ka­techis­mus Ka­to­lic­ké církve (verze z r. 2018) „chvá­ly­hod­ným způ­so­bem” od­su­zu­je hří­chy po­tra­tů a po­hor­še­ní, ale ne­po­dá­vá prak­tic­ké rady, jak po­stu­po­vat v této věci proti po­ru­šo­vá­ní Bo­ží­ho zá­ko­na.

„Ve sku­teč­nos­ti více než 60 let ne­má­me žád­né­ho kom­plex­ní­ho prů­vod­ce ka­to­lic­kým ná­bo­žen­stvím, který by ve shodě s tr­va­lou mo­rál­ní dok­trí­nou Církve a plat­ným Ko­de­xem ka­no­nic­ké­ho práva in­for­mo­val, co dělat tváří v tvář zá­važ­né­mu ve­řej­né­mu skan­dá­lu, jehož se právě do­pus­til pre­zi­dent USA před očima ce­lé­ho světa…“ – čteme.

Podle Senga tuto úlohu dnes plní pu­b­li­ka­ce „Credo: Kom­pen­di­um ka­to­lic­ké víry“ od bis­ku­pa Atha­na­sia Schne­i­de­ra. Tam na­lez­ne­me re­cept „in­te­lek­tu­ál­ní­ho a du­chov­ní­ho léku a výzvy k ob­rá­ce­ní, jaké Joe Biden – a rov­něž mnozí pas­tý­ři Církve – dnes přímo despe­rát­sky po­tře­bu­jí” – na­psal autor.

Cri­sis Ma­ga­zi­ne ci­tu­je ně­ko­lik pa­sá­ží Kom­pen­dia. V bodu 745 tento ně­mec­ký hi­e­rar­cha slou­ží­cí v Ka­za­chstá­nu píše:

„A co s ka­to­lí­ky za­stá­va­jí­cí­mi ve­řej­né funk­ce, kteří po­stu­pu­jí v roz­po­ru s nau­kou Církve? Je to hřích za­ne­dbá­ní a ve­řej­né­ho po­hor­še­ní, za které muse­jí být svými pas­tý­ři sou­kro­mě na­po­me­nu­ti a vy­zvá­ni k po­ká­ní a ná­pra­vě. Jestli­že však budou v tomto hří­chu po­kra­čo­vat, nutno je ve­řej­ně na­po­me­nout v zájmu spásy duší; a pokud na­dá­le ne­pro­je­ví ka­jí­cí smýš­le­ní a budou za­tvr­ze­lí, je třeba ne­při­pus­tit je ke svá­tos­tem. Ka­to­lí­kům za­stá­va­jí­cím ja­ký­ko­liv ve­řej­ný úřad jsou ad­re­so­vá­na slova sv. Am­bro­že: Císař uplatňuje svou moc v Církvi a ne nad Církví; dobrý císař hledá pomoc Církve a ne­od­mí­tá ji.“

A dále:

„Bod 497: A co s po­li­ti­ky, kteří sou­hla­sí s ja­kou­ko­liv for­mou uzá­ko­ně­né vraž­dy? Ti jsou spo­lu­vi­ní­ky těž­ké­ho hří­chu a mohou se se­tkat s ve­řej­ným od­po­rem. Když vy­zná­va­jí, že jsou ka­to­lí­ky, mají být na­po­me­nu­ti pas­tý­ři Církve, ade­kvát­ním způ­so­bem po­tres­tá­ni a pokud ne­bu­dou činit po­ká­ní a zů­sta­nou za­tvr­ze­lí, ne­smě­jí být při­puš­tě­ni ke sv. při­jí­má­ní do té doby, dokud se ne­bu­dou kát a ne­na­pra­ví po­hor­še­ní, jež způ­so­bi­li…“

„Bod 540: A co s ka­to­lí­ky, o nichž je známo, že se do­pouš­tě­jí těch­to hříchů proti ži­vo­tu (po­tra­tu a eu­ta­na­zie, pozn. překl.)? Ty je nutno po­va­žo­vat za ve­řej­né hříš­ní­ky a dokud se ne­bu­dou kát a ne­smí­ří se s Církví, tak každý udě­lo­va­tel svá­tos­tí jim musí od­mít­nout podat sv. při­jí­má­ní (srvn. Mt 18,17).“

V ná­sle­du­jí­cím bodu 541 bp Atha­na­sius Schne­i­der od­po­ví­dá na po­chyb­nos­ti, jest­li tato opat­ře­ní nejsou pří­liš tvrdá a v roz­po­ru s lás­kou, kte­rou při­ne­sl náš Pán:

„Ne. Pravá láska je ne­roz­luč­ně spo­je­na s prav­dou. Cír­kev má po­vin­nost ctít Pána Je­ží­še v Eu­cha­ris­tii a zá­ro­veň chrá­nit ve­řej­né­ho hříš­ní­ka před je­ze­ním a pitím k od­sou­ze­ní sebe sa­mé­ho (srvn. 1 Kor 11, 29)” – říká Credo…

„Mod­le­me se, aby svět­ští i cír­kev­ní před­sta­vi­te­lé na celém světě si vzali k srdci sku­teč­nost, že na­zý­vat se ka­to­lí­kem samo o sobě ne­sta­čí ke spáse…“ – na­psal Seng a po­kra­čo­val: „Ka­to­lí­ci budou v pekle nej­ví­ce hořet! Na to nutno pa­ma­to­vat zejmé­na v době sva­to­post­ní.“ Tak za­kon­čil svůj člá­nek před­se­da sdru­že­ní Tra­di­vox a šéf­re­dak­tor Catho­lic Ca­techism Index, jenž čítá 20 svaz­ků sou­bo­ru tra­dič­ních ka­to­lic­kých ka­techis­mů vy­da­ných na­kla­da­tel­stvím So­phia In­sti­tu­te Press.

Zdroj: Člá­nek „Cri­sis Ma­ga­zi­ne: Oto, co ka­techi­zm mówi ka­to­lic­kim po­li­ty­kom, którzy pu­b­licznie gr­ze­szą“ in www.​pch24.​pl 13. 3. 2024