Pomocný biskup Astany v Kazachstánu mons. Athanasius Schneider v projevu na Konferenci katolické identity 3. října v americkém Pittsburgu mimo jiné řekl: „Boží nevyzpytatelná prozřetelnost dopustila, že jsme svědky bezprecedentní krize Církve, kdy její strategické administrativní struktury převzali její nepřátelé. To se vyznačuje nejen šířením jedovatých doktrinálních nejasností, ale též nestoudných herezí ze strany vysokého duchovenstva, které v některých případech hraničí přímo s apostazí.“

V posledních letech také jiní preláti kritizovali některé vatikánské dokumenty, jež jsou blízké herezi nebo ji přímo propagují. Biskup Schneider odmítl již v květnu závěrečnou zprávu zveřejněnou studijní skupinou č. 9 římské synody, která naznačovala, že homosexuální „vztahy“ nemusí být hříšné. Mons. Schneider tehdy poznamenal, že toto připomíná hada v rajské zahradě. Zde se podle něho už jedná zjevně o „překročení hranice mezi ortodoxií a herezí“.

V Pittsburgu rovněž poznamenal, že Kristus přišel obrátit svět a nikoli se spolu s učedníky „obrátit ke světu“.Ostře kritizoval hierarchii za snahu o mír se světem, který je nepřítelem našeho Pána a Jeho Církve a připomenul slova Písma sv.: „Cizoložníci, což nevíte, že přátelství s tímto světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce býti přítelem tohoto světa, stává se nepřítelem Božím…“ (Jakub 4,4). Dále pak pokračoval: „Uzavření míru s lidskou společností nebo kulturou, která odmítá Božské zjevení a jedinečnost Krista Spasitele, znamená naprostý klam, ba dokonce zradu Krista.“

Věřící vyzval, aby vzali na ramena své kříže a setrvali na lodi s Kristem během této bezprecedentní bouře. Připomenul, že jenom Bůh ví, jak dlouho potrvá tato krize, která má apokalyptické rysy. Je na věřících, aby zůstali neochvějní ve věčných pravdách a poukázal na znamení naděje, jímž jsou zejména stále početnější mladí kněží, seminaristé a rodiny, kteří přijímají pravou a nadčasovou víru zjevenou Spasitelem Ježíšem Kristem. Bůh nakonec svoji Církev očistí, to je třeba stále připomínat.

„Pán neustále obnovuje Církev i v naší době a začíná u těch nejmenších: u rodin, velkých katolických rodin, u obětavých sester v klášterech, které se modlí, obětují a žijí kontemplativním životem, u poustevníků, již se obětují pro Církev. To jsou ti nejmenší,“ řekl a pokračoval: „Nejmenší jsou také mladí lidé, kteří skutečně milují pravou víru, pravou liturgii… mladí seminaristé, mladí kněží bránící katolickou víru všech dob a pravou liturgii všech dob,“ dodal. „Existují tedy jasné známky naděje. Oni jsou malí, jenže Bůh rád používá právě malé, ty nejmenší k naplnění svých všemohoucích plánů.“

Biskup Schneider poté pokračoval: „Toto se děje i v naší době. Lidé se mohou ptát: ‚Zvítězí katolická víra ve světě znovu? Pokud ano, jak by se to mohlo stát? Jak dlouho by to mohlo trvat? A co musíme dělat?‘ Náš Pán v evangeliu řekl, že křesťané jsou malé stádo. Neznáme Boží plány v naší době se všemi jejími apokalyptickými znameními… když vidíme explicitní rouhání, je to rouhání křesťanským hodnotám, veřejné rouhání Kristu. Svět je však přesto v rukou Božích, vůbec ne v rukou zlého. Bůh je pánem všech dějin… Musíme věřit i v naší době, i v těchto hrozných, apokalyptických scénářích, i v Církvi, že Bůh z této současné situace vytěží větší dobro, že svoji Církev očistí.“

Zdroje: lifesitenews.com 6. 10. 2026 a www.pch24.pl 6. 10. 2026